Máte nějaké dotazy? Volejte na 725 867 229

Manažerská bitva o trh má vítěze

Stejně jako v loni zuřila ve dnech 22. 10. až 23. 10. 2012 v Hejtmanském dvoře Manažerská bitva, které se zúčastnilo 12 našich zaměstnanců. Nebojte, nikdo se s nikým nepopral, ani nepřišel k úrazu. Manažerská bitva je totiž hra, v níž mají fiktivní podniky (manažerské týmy) za úkol promyslet strategii firmy. Dvoudenní hra je vyvrcholením rozvojového programu Talent management 2012 a je otevřena jak účastníkům minulých ročníků, tak i novým tvářím.

 

 

Pod vedením zkušených lektorů ze společnosti Smarter si musí účastníci rozmyslet zaměření firmy, její řízení, finanční prostředky, zásoby, pracovní sílu, zkrátka vše, co je třeba pro existenci úspěšné společnosti. Všechny prostředky mají hráči před sebou na hrací desce a po ruce mají například i banku, dodavatele materiálu, nebo marketingovou průzkumnou agenturu. Týmy se svými produkty vstupují na trh a soutěží s ostatními o získání poptávky a objednávky od klientů. Musí hlídat tok peněz, platit výrobu, mzdy, materiál a výzkum. Výsledky svého podnikání týmy vždy po ukončení „kvartálu“ a „roku“ stejně jako v reálné firmě vyhodnotí a lektor společně s účastníky analyzuje výsledky a hledá příčiny úspěchu i neúspěchu firmy.


A kdo že letošní ročník manažerské bitvy vyhrál? Vskutku dravý přístup a promyšlenou strategii předvedla fiktivní firma s názvem „Šárka a synové“, v níž spolupracovali zastupující vedoucí servisu ČR Šárka Ničová, vedoucí logistiky Jiří Soukup a projektový manažer servisu Josef Bystrianský. K vítězství a prokázání manažerských schopností jim gratulujeme.

 

Exkluzivní zážitky z „bitevního pole“ od přímých účastníků:

 

  • Šárka Ničová, Jiří Soukup a Josef Bystrianský (vítězná firma Šárka a synové)

Do bitvy jsme se pustili pod vlajkou firmy „Šárka a synové“ a můžeme říct, že celé klání probíhalo plně pod naší taktovkou. Základem byla odvážná vize, vhodně zvolená strategie, odvaha podstoupit riziko a vsadit na správnou kartu. Pro naši společnost byl charakteristický velmi agresivní a silný marketing a v neposlední řadě i naše tvrdá, přesná, neúnavná a především TÝMOVÁ práce. Celá hra byla rozdělena do čtyř částí (kvartálů). První kolo zahrnovalo získávání prvních objednávek, výstavbu továren, nábor zaměstnanců i počáteční investice do strojů a budování obchodní sítě. Druhé čtvrtletí již všichni řídili své firmy samostatně a hlavní taktikou byla rozvaha a sledování konkurence. V třetím kole naše společnost zahájila ofenzivu a vize na globálním trhu se začala pomalu rozjíždět. Přesnou kalkulací cen finálních produktů a podáním nabídek do veřejné soutěže se nám podařilo strhnout celý trh na sebe a soupeře doslova zablokovat. Zvítězili jsme takřka ve všech výběrových řízeních a vyhladovělá konkurence nám pak ochotně prodávala za cenu nákladů svoji finální produkci i vstupní suroviny. Ti, kteří hrdě taktizovali se svými teď již prázdnými podniky, dále platili splátky úvěrů a připravovali svoje podnikání na bankrot. Finální čtvrtý kvartál pak pro nás byl ve znamení zvýšení ceny na maximum a vyhladovělý zákazník, nemaje možnost výběru mezi produkty na trhu (konkurenci jsme roznesli na kopytech), kupoval, kupoval a kupoval, což nám v závěru vyneslo sladké vítězství.

 

  • Vlastimil Jahoda (systémový inženýr technologie)

Až dosud jsem se setkával pouze se školeními, jejichž hlavní náplní byl výklad teorie. Ta však v tomto případě hrála pouze okrajovou roli a my byli přímo „vhozeni“ do konkurenčního prostředí trhu v podobě fiktivní firmy. Vyzkoušeli jsme si, jaké důsledky může mít chybné manažerské rozhodnutí, a také to, jak na sebe vzájemně působí všechny vnitropodnikové procesy. Největším přínosem myslím bylo pochopení, jak důležitá je koordinace a spolupráce mezi jednotlivými úseky.

 

  • Antonín Borovka (patentový specialista)

I když se jednalo pouze o deskovou hru, dokázala naprosto přesně vystihnout situace, se kterými se potýká asi každá reálná firma na trhu. Snad každý alespoň jednou toužil vést svou vlastní firmu, ve které může dělat velká strategická rozhodnutí,
a se kterou se může pouštět do všelijakých rizik, aby to byla právě jeho společnost, která uspěje v krutém světě tržního hospodářství. Celá akce pro mě byla velmi přínosná především svým globálním pohledem na firmu, který při každodenní práci většina z nás postrádá. Jako největší ponaučení si s sebou odnáším fakt, že v některých situacích je zkrátka nejlepší se s konkurencí předem domluvit. Jsem velmi rád, že jsem se mohl zúčastnit a oceňuji, že ačkoli to byl opravdu zuřivý boj, nevytratila se z něho přátelská atmosféra, takže jsme nemuseli po skončení hry nikomu říkat: „Člověče, nezlob se.“